Rubrika: Auto moto

Automobily se staly dnes běžnou souÄástí naší spoleÄnosti. AvÅ¡ak i ony se vÅ¡ak, stejnÄ› jako mnoho ostatních vÄ›cí, vyvíjí. DneÅ¡ní automobily jsou od tÄ›ch prvních k nerozeznání. A tento vývoj pokraÄuje jeÅ¡tÄ› dnes. Jednou z vÄ›cí, které se pomalu mÄ›ní, je i způsob, jakým jsou pohánÄ›ny. Jako první se jednalo o konÄ›, následnÄ› pÅ™iÅ¡ly spalovací benzinové a naftové motory a dnes se dostávají do popÅ™edí auta na elektÅ™inu.

 

 

Je také pravdou, že i vlády evropských zemí je znaÄnÄ› podporují. To ostatnÄ› můžeme vidÄ›t z toho, že se plánuje zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory bÄ›hem nÄ›kolika let. OvÅ¡em, podobnÄ› jako kteroukoliv zmÄ›nu, ani tuto nepÅ™ijímá velká Äást lidí snadno. Proto je toto rozhodnutí pomÄ›rnÄ› kontroverzní, a vzbuzuje otázku, zda je skuteÄnÄ› reálné, aby k tomuto zákazu doÅ¡lo, aniž by se lidé zaÄali bouÅ™it.

 

Musíme vÅ¡ak pÅ™iznat, že každá zmÄ›na vzbuzuje odpor, neboÅ¥ valná Äást lidí je pÅ™irozenÄ› konzervativní a zmÄ›ny nenesou snadno. Navíc elektrické automobily, jako každá nová technologie, mají jeÅ¡tÄ› urÄité problémy, které je jeÅ¡tÄ› potÅ™eba vyÅ™eÅ¡it. Ty vÅ¡ak také pÅ™ispívají k tomu, že elektromobily jsou běžnou veÅ™ejností hůře pÅ™ijímané. K tomu pÅ™ispívají i nÄ›která média, která tyto problémy jeÅ¡tÄ› zveliÄují.

 

 

Jaká je tedy budoucnost? Když se podíváme na historii, zjistíme, že takových zmÄ›n již bylo mnoho, pÅ™iÄemž nÄ›které již byly zmínÄ›ny. Ve skuteÄnosti vÅ¡ak situace není tak horká, jak se může na první pohled zdát. Je také pravdÄ›podobné, že se velmi brzy stane to, že spalovací motory u automobilů postupnÄ› vymizí, i když to bude trvat pravdÄ›podobnÄ› jeÅ¡tÄ› nÄ›kolik desetiletí.

 

Znamená to, že bychom měli elektrická auta nekriticky přijímat? Samozřejmě nikoliv. Je potřeba poukazovat na jejich chyby a nutit tak výrobce, aby je opravili. Jen tak si zajistíme, že i v budoucnu budeme mít auta, která jsou nejen rychlá, ale také spolehlivá a neporuchová, což je to zdaleka nejdůležitější.

Automobily si dnes pojíme pÅ™edevším se spalovacími motory, tedy dieselovými a benzínovými. Dnes je považujeme za tak samozÅ™ejmé, že si ani neuvÄ›domujeme jejich chyby. ZvláštÄ› když je porovnáme s elektrickými motory. Je vÅ¡ak pravdou, že ani ty spalovací nejsou bez chyby, pouze jsme se s nimi nauÄili žít a pÅ™izpůsobit se jim. Jaké ale ve skuteÄnosti jsou?

 

 

V první řadě je to cena pohonných hmot. Nad tou totiž nemáme plnou kontrolu, a to ani její dodavatelé. Závisí totiž především na to, kolik se jí vytěží. A vzhledem k tomu, že jednou ze strategií, používaných během válek na středním východě a na arabském poloostrově je i zapalování ropných polí, není divu, že se neustále mění, stejně jako politická situace. Není tedy divu, že cena neustále kolísá a lidé nemohou přesně předvídat její další vývoj.

 

S tím souvisí i fakt, že ropa není nevyÄerpatelný zdroj. Podle nejnovÄ›jších výzkumů doposud nevytěžené zásoby staÄí pouze na pÅ™ibližnÄ› padesát let, a to pÅ™i zachování souÄasného objemu těžby. Je vÅ¡ak pravdÄ›podobné, že ten se bude i nadále zvyÅ¡ovat. Je tedy pravdÄ›podobné, že je vyÄerpáme daleko dřív. A Äím více automobilů se spalovacími motory bude jezdit, tím rychleji k tomu dojde.

 

 

Také nelze opominout fakt, že dochází ke zneÄiÅ¡tÄ›ní prostÅ™edí. JistÄ›, jeden automobil není až takovým zneÄiÅ¡Å¥ovatelem, avÅ¡ak když vezmeme v úvahu, kolik jich jezdí jen po naÅ¡ich silnicích, zjistíme, že rozhodnÄ› svůj vliv mají. Ten se projevuje mimo jiné také v neustálém nárůstu zejména plicních onemocnÄ›ní a chorob ze zneÄiÅ¡tÄ›ní, zvláštÄ› ve mÄ›stech.

 

Proto je jasné, že aÄkoliv jsme na nÄ› zvyklí, běžné automobily rozhodnÄ› nejsou tak neÅ¡kodné, jak by se mohlo zdát. Proto rozhodnÄ› dává smysl najít jiný zdroj, kterým by je bylo možné pohánÄ›t. ElektÅ™ina je jen jedním z uvažovaných způsobů, v souÄasné dobÄ› vÅ¡ak ten nejproveditelnÄ›jší. Proto bychom se od nich nemÄ›li odvracet.

Předpokládám, že v dnešní době budou lidé využívat hodně auto, protože bez auta se v dnešní době opravdu těžce žije. Jednou jsem viděla v televizi, kde se dělal průzkum. Jestli by se lidé dokázali obejít bez auta. Když se ptali třeba lidi, kteří vůbec nemají automobil anebo ještě ani nemohou být řidičské oprávnění, tak i tak říkali, že by se bez auta neobešli, že prý se těší, až si udělají řidičský průkaz. Anebo také byli lidé, kteří neměli řidičské oprávnění a třeba ani ho mít nemohli, tak říkali, že je to velice mrzí a štve, že nemůžou mít automobil. Já je chápu. Já právě řidičské oprávnění mám teprve dva roky.

A teprve dva roky řídím a říkám vám, že už bych se bez auta vůbec neobešla. Potom také byl průzkum mezi lidmi, kteří mají auto a říkají, že kdyby ho neměli, tak by snad ani nemohli spát a museli by brát léky na uklidnění. Prý by se z toho psychicky zhroutili, protože třeba někdo si vydělává tím, že řídí auto. A byl by to třeba taxikář anebo rozvozáci anebo třeba pošťáci anebo další doručovací služba. Já si myslím, že je hodně lidí, kteří využívají automobil také k tomu, že s tím pracují anebo něco převáží. Jednoduše dělají pracovní věci. Proto jsem si řekla, že je nejlepší, když lidé si řeknou, co by asi tak v životě chtěli dělat, jaké zaměstnání anebo co je baví, protože každý člověk má své záliby.

A každý člověk má své koníčky a dělá to, co ho baví. A třeba někoho baví to, že jezdí automobilem a třeba něco rozváží. Tohle právě dělá také můj bývalý partner. Můj bývalý partner rozvážel pizzu a potom šel takhle ještě pracovat na poštu, protože říkal, že ho práce jako řidiče baví. Takže já se ani nedivím. Je logické, že když někoho baví řídit auto anebo i dodávku nebo něco podobného, tak potom si najde práci takovou, kde právě může dělat to, co ho baví. A v tomto případě chce řídit automobil. Mě by tohle také bavilo, ale stále přemýšlím, jestli bych šla rozvážet pizzu anebo pracovat na poštu. 

Automobil je nÄ›co, co už má doma každý. Anebo vy nemáte automobil? Já si myslím, že bez automobilů lidé už v dneÅ¡ní dobÄ› nedají ani ránu, ale mÄ› tohle moc baví nad tím pÅ™emýšlet, co auto vÅ¡e dokáže. Já mám také automobil a donedávna jsme mÄ›li doma jeÅ¡tÄ› dva automobily, jenomže od té doby, co jsme se s partnerem rozhádali a potom také rozeÅ¡li, tak samozÅ™ejmÄ› si vzal každé své auto. Nejhorší na tom bylo, že partner mi potom vyÄítal, že on mi na moje auto pÅ™ispÄ›l padesát tisíc korun. Ano, tohle je pravda, ale tohle už bylo pÅ™ed úpÄ›ti lety. Tohle auto už je opravdu hodnÄ› staré a myslím si, že takovéto auto už má hodnotu spíše padesát tisíc korun, a ne nÄ›jakých sto dvacet tisíc, jako pÅ™edtím.

Takže jsem partnerovi Å™ekla, že nechápu, proÄ po mnÄ› chce vrátit tolik tisíc korun za nÄ›co, co daroval, když jsem si kupovala své první auto. Tak jsem partnerovi Å™ekla, že tohle rozhodnÄ› nepÅ™ipadá v úvahu. Řekla jsem mu, že mu vrátím alespoň tÅ™eba deset tisíc korun, aby se neÅ™eklo, ale ne samozÅ™ejmÄ› celou Äástku. VždyÅ¥ za takovou Äástku už bych tohle stejné auto ani tak nekoupila. Tohle dneÅ¡ní auto, co mám nyní, tak už je úplnÄ› skoro až na odpis, že už jsem si Å™ekla, že tohle auto opravdu odepíšu a pořídím si nÄ›jaké nové. SamozÅ™ejmÄ› že také z bazaru.

Protože na úplnÄ› nové auto nemá, ale tohle mi tak úplnÄ› nevadí, proto jsem si Å™ekla, že je nejlepší, když tÅ™eba lidé si spíše auto koupí z vlastních penÄ›z, protože potom mají jistotu, že je nebude nikdo žalovat anebo po nich bude chtít nÄ›kdo nÄ›jaké peníze, že prý on jim pÅ™ispÄ›l nÄ›jaké peníze na automobil anebo na Å™idiÄský průkaz. Tohle jsem také už slyÅ¡ela, protože moje kamarádka dÄ›lala Å™idiÄský průkaz, který jí zaplatil její partner a potom, když se rozeÅ¡li asi po dvou letech, tak ten partner po nich chtÄ›l vrátit sedmnáct tisíc korun za to, že on jí kdysi platil k narozeninám Å™idiÄský průkaz. Jenomže to byl dárek k narozeninám! Tuhle se táhlo asi půl roku, dokud to její bývalý partner nevzdal a Å™ekl si, že asi nemá pravdu a nemá nárok ani žádat peníze zpátky, když jí dal dárek.