Proč se atmosféra nevypaří do vesmíru

Nikdo nejspíš nepochybuje o tom, že bez atmosféry bychom nemohli žít. Když si vÅ¡ak uvÄ›domíme, že se jedná o plyn, možná nám v mysli zaÄne hlodat otázka: co jí vlastnÄ› brání, aby se rozptýlila do vesmíru? Koneckonců nad námi není žádný kontejner, který by ji zadržoval. ProÄ tedy zůstává?

 

Důvodem je to, že na ni působí hned několik na sobě nezávislých sil, které ji tady drží a které způsobují, že rotuje spolu se zbytkem naší planety. Tou hlavní a nejdůležitější je zde gravitace. Ta působí na všechny hmotné objekty, a tedy i na molekuly, které tvoří vzduch.

 

 

Je vÅ¡ak pravdou, že tyto jsou příliÅ¡ lehké. Proto gravitaÄní síla sama nestaÄí. O tom ostatnÄ› svÄ›dÄí příklad Marsu, který má podobné rozmÄ›ry jako naÅ¡e planeta, avÅ¡ak na rozdíl od ní Äi od VenuÅ¡e je bez jakékoliv atmosféry.

 

Důvodem je chybÄ›jící magnetické pole ZemÄ›. I to zde totiž hraje důležitou roli a způsobuje, že se vzduch drží u naší planety. VÅ¡ichni víme, že v atmosféře máme urÄitý obsah iontů. Zdaleka nejvíce se jich nachází v ionosféře (která byla také podle toho pojmenována), avÅ¡ak v menším množství je najdeme vÅ¡ude ve vzduchu. A tyto ionty, tedy elektricky nabité Äástice, jsou pÅ™irozenÄ› citlivé na magnetické pole, vÄetnÄ› toho zemského.

 

 

SpoleÄným působením tÄ›chto dvou sil je pak zajiÅ¡tÄ›no, že je vzduch souÄástí naší planety stejnÄ› jako půda, po které chodíme, Äi voda. Pokud by jedna z tÄ›chto sil chybÄ›la, nemÄ›li bychom žádnou atmosféru. AvÅ¡ak aÄkoliv se to může zdát zvláštní, ve skuteÄnosti na tom není nic příliÅ¡ výjimeÄného – naprostá vÄ›tÅ¡ina planet naší sluneÄní soustavy má gravitaÄní i magnetické pole, a tedy i atmosféru. Jen její složení se od té naší ponÄ›kud liší.

 

Samozřejmě, jako všude v přírodě, i tady platí, že nic není dokonalé. Proto dochází k úniku atmosféry do kosmu. Ten je však tak malý, že jej přirozená produkce zvládne velmi dobře nahradit, aniž bychom to nějakým způsobem pocítili. A i proto zde můžeme žít.